Zavirované rozhovory - Ondřej Tomeš (Německo)

Jednou ze zemí, která je epidemií koronaviru nejvíce zasažena, je Německo. Zároveň má ale jeden z nejnižších počtů úmrtí vzhledem k počtu nakažených. Zde ve třetí největší spolkové zemi Baden - Württtemberg u hranic se Švýcarskem žije a pracuje rodilý Veličan Ondřej Tomeš se svou rodinou.

Jaké opatření k zamezení šíření nákazy byly v Německu přijaty?

Předně bych chtěl říct, že Německo s opatřeními proti šíření nákazy korona viru hodně otálela. V porovnání s ČR je to hodně zřetelné. Opatření jsou v podstatě stejné jako v ČR. Zavřeli se obchody, restaurace, sportoviště a školy. Otevřené jsou jen potraviny, drogerie a Bauhaus. Lidé zatím nemají povinné nošení roušek, ale je to doporučené. Moc takových lidí ale nepotkáváme. Jinak platí zákaz shromažďování lidí. Víc jak 2 není dovoleno. Samo jsou zavřené hranice. Stalo se tak 16. března.

Omezila Vás tato opatření nějak ve výkonu tvého povolání?

Konkrétně mě silně. I když žiji v Německu, patřím do švýcarského týmu. Zavřením hranic jsem přišel tak o cca 80% práce. Sice mám i zákazníky zde v Německu, ale nebylo zatím nutné nikam jezdit. Takže mám teď home office. Manažeři nám nachystali spousty školení online, abychom čas doma využili co možná efektivně.

Sledujete situaci v České republice? Jste s někým z ČR v pravidelném kontaktu?

Ano, situaci v ČR sledujeme velmi bedlivě. Máme českou televizi přes internet a samozřejmě často telefonujeme domů, stejně tak i kamarádům.

Německo je jednou z nejpostiženějších zemí z hlediska počtu nemocných, má však poměrně malý počet úmrtí, k počtu nemocných. Co se dělá v Německu jinak oproti třeba Itálii nebo Španělsku?

Tohle je těžká otázka. Jednak neznám přesné poměry v Itálii ani španělsku. Tedy čísla víme, ale vyvodit proč je takový rozdíl mezi těmito zeměmi v úmrtí nedokážu říct. Osobně si myslím, že všechny země mají plus mínus stejné opatření. Tím myslím, karanténa, omezené vycházení, zákaz shlukování lidí. Jediné, co mě napadá, ale nemám to ověřené, je demografické rozdělení. V Itálii mají průměrně starší lidi, kteří na následky nákazy mají vyšší úmrtnost. Ale fakt nevím.

U nás po vypuknutí epidemie propukla mezi některými lidmi nákupní horečka. Jak to bylo v Německu?

Z počátku nic. Když jsem viděl ve večerních zprávách, jak lidí blbnou s trvanlivými potravinami, tak jsem byl překvapený. Ale co čekat od "ovčanů", když je kolem korony taková mediální masáž. Do Německa to šlo se zpožděním v návaznosti s opatřeními od vlády. Zde zmizeli těstoviny, rýže, mouka, tekutá mýdla, dezinfekce rukou a toaletní papír. Zatím co ve většině případů se do 10ti dnů se vše postupně doplnilo, tak toaletní papír stále chybí. Až jsem byl doma na home office, měl jsem spousty času objíždět celé město (40.000 obyvatel), každý den hledat. Tu a tam se objeví paleta, ale pochopitelně jde o pár desítek minut a je to pryč.

Jak vnímají Němci současnou situaci?

Nevím. Nebo tak asi jako všichni v Evropě. Hodně lidí doma, nikdo si to neužívá, ale neřekl bych, že by tu vládla hysterie.

Řeší se v Německu i ekonomické důsledky současné epidemie? Jaký je pohled na tuto otázku?

Bohužel nic konkrétního nevím. Toto je hodně stejné všude. Zavřené podniky, kurzarbeit. Stát bude muset hodně platit. Co je ale spíše k zamyšlení, je řízení eurozóny. Zejména finanční podpory, Itálii. Německo v podstatě diktuje Bruselu za jakých podmínek kdo kolik dostane. Ale o tom se moc veřejně nemluví. A šířit nějaké bludy nehodlám.

V důsledku epidemie byly uzavřeny hranice. Máte představu, kdy se podíváte znovu za svými rodinami v České republice?

Nemáme představu. Máme jen přání. Samozřejmě co nejdříve. Ideálně aspoň přelom duben, květen. Je to pro nás velmi omezující, protože jsme začali rozsáhnou rekonstrukci bytu těsně před vypuknutím epidemie. Vůbec jsme netušili kam to až zajde. Zavření hranic + 14denní karanténa nám v podstatě znemožnila jakoukoliv kontrolu.

Co Vám v současné době nejvíce chybí?

Kofola :D Teď vážně. Kromě nemožnosti cestovat do ČR je velký problém doma. Tedy máme malou dceru. Rok a půl. A tím, že zavřeli všechny dětské hřiště, se dcera nudí, je otravná a protivná. A jen tak sedět v kočárku ji taky nebaví. Prostě nám z toho doma začíná hrabat. Ale hádám, že tak nějak podobně to má každý, kdo má malé dítě.

Co byste vzkázal lidem ve Velké v těchto nelehkých dnech.

Doporučil bych všem se opásat trpělivostí. Zbytečně nepanikařit, protože není proč. Celá věc kolem pandemie je zbytečně vyšponovaná do extrému. Nezbývá než to přečkat, dokud se nevrátíme zpět do normálních kolejí. Buďte k sobě ohleduplní a myslete na zdraví našich rodičů a hlavně prarodičů. Jsou nejohroženější skupinou.