Výročí 100 let od narození MUDr. Vladislava Škvařila
"Horňácký Michelangelo", tak lze stručně popsat osobu všestranně nadaného člověka, který na Horňácku zanechal nesmazatelnou stopu, i když dosud veřejností nedoceněnou. Dětský lékař, filmař, klavírista, polyglot, to vše byl MUDr. Vladislav Škvařil a vše co dělal, dělal s láskou, citem a nadšením a ve všem vynikal.
Vladislav Škvařil se narodil 24.2.1921 v Prostějově v rodině podnikatele Jana Škvařila, výrobce pánských oděvů. Odtud pochází také firma JASKVA, kterou Jan Škvařil založil v roce 1919 po svém návratu z 1.světové války v Prostějově, v domě, ve kterém sídlí dodnes. Po revoluci se již zaměřuje na prodej kuchyňských potřeb, v současné době pod vedením Filipa Škvařila pravnuka Jana Škvařila a vnuka MUDr. Vladislava Škvařila.
Mládí Vladislava Škvařila nebylo rozhodně jednoduché a výrazným způsobem do něj zasáhla druhá světová válka. Stejně jako spousta dalších mladých mužů narozených počátkem 20.let dvacátého století (ročník 21) byl totálně nasazený v Norsku. Zde se vedle tvrdé práce mimo jiné také naučil perfektně německy a anglicky. Celkem pak uměl pět jazyků, které v pozdějších letech ve Velké po práci také soukromě vyučoval.
Po konci druhé světové války a návratu do vlasti vystudoval medicínu v Brně a nastoupil na praxi do Uherskohradišťské nemocnice. Zde v té době působí jako lékař také MUDr. Janouch, s nímž je jeho osud v dalších letech neodmyslitelně spjat nejen po profesní stránce, ale také po stránce lidské.
S manželkou Miladou (1917-1991), pozdější ředitelkou velické mateřské školy, měl dva syny Jiřího (*1950) a Vladislava (*1952).
V roce 1954 přichází v životě Vladislava Škvařila zásadní zlom, když je umístěn jako dětský lékař do Velké nad Veličkou. Rodina Škvařilova získává ubytování v obecním domě v dnešní Školní ulici. Postupně zde také vzniká nesmazatelné přátelství mezi rodinami Škvařilovými, Kuchyňkovými, Janouchovými a Ovečkovými, které setrvává dodnes.
Vladislav Škvařil měl jako dětský lékař na starost celý region Horňácka a dodnes si pamětníci vzpomínají na jeho cesty za pacienty soukromým vozidlem Škoda Spartak.
Vedle povolání dětského lékaře bylo pro život Vladislava Škvařila příznačné jeho nadšení pro filmovou kameru. Své filmy točil na 8" a 16" filmy a pravidelně se s nimi účastnil filmového festivalu Brněnská 16, jednoho z nejstarších festivalů krátkých filmů v České republice. Pro svou zálibu dokázal strhnout i své přátele a další obyvatele Velké. Vznikla tak celá řada amatérských filmů zaznamenávající život ve Velké (Cirkus bude, Malí partyzáni).
Mezi jeho nejvýznamnější filmařské dílo patří film Touha v hlavní roli s Pavlem Brablcem, který získal ocenění na festivalu Pro bono publico v Římě. Námětem filmu byla dramatická myšlenka chlapce putujícího za Sluncem, z Východu na Západ.
Zabýval se také dokumentaristikou a vedle Horňáckých slavností zaznamenal také oslavy 750 let Velké nad Veličkou v roce 1978, slavnost Božího těla, kostel v Javorníku a řadu dalších událostí.
Velkou zajímavostí je, že pro svou filmařskou vášeň si nechal u profesionálního hodináře zhotovit speciální nahrávací zařízení, které na principu rentgenového snímkování ze štítu, dokázalo zaznamenávat jak mluvené slovo, tak i hudbu. Nahrávací zařízení bylo, včetně všech záznamů, zničeno při rekonstrukci domu neodborným zásahem řemeslníků.
Vladislav Škvařil byl také výborný klavírista a spolu s MUDr. Janouchem (vedoucím pěveckého sdružení Veličan) se účastnil výchovných koncertů ve Velké a hru na klavír rovněž vyučoval.
Zemřel 30.6.2000 a spolu se svou manželkou je pochován na velickém hřbitově.
Na závěr je nutné uvést, že můžeme jen doufat, že se v budoucnu podaří převést filmové záznamy do moderních formátů a zpřístupnit je veřejnosti a představit tak díla této renesanční osoby širší veřejnosti.
Na základě vzpomínek Martina Kuchyňky sepsal Lukáš Pachl