Památce padlých v I. světové válce
Památce padlých v 1. světové válce
Na polích ve Flandrech divoké máky rostou, tam mezi kříži, řada za řadou. Zde ležíme. Nahoře mezi červánky, je možná slyšet zpívat skřivánky, zde dole kanony jen svoji píseň řvou. (John McCrae)
U příležitosti ukončení 1. světové války, dříve označované Velká válka, se 11. listopad
slaví jako den válečných veteránů. Symbolem svátku se staly květy vlčího
máku, které za války pokrývaly hroby padlých vojáků na západní frontě. První
světová válka se výrazně promítla také do života ve Velké a zanechala za sebou
desítky mrtvých chlapců a mužů. Zasáhla však do životů mnoha dalších rodin v
obci.
Přesný počet těch, kteří za první světové války z Velké narukovali na frontu se již dnes nedá zjistit. Nejsou o tom vedeny žádné přesné záznamy. Kusé informace nalezneme ve farní kronice, ale ty se týkají pouze období od 31.8.1914 do 25.5.1915 a týkají se pouze katolíků. Odhaduje se, že ve Velké narukovalo do první světové války 300-400 odvedenců ve věku 17-50 let.
Nebyl znám ani přesný počet padlých, ten byl zjišťován až v souvislosti s plánovanou stavbou pomníku v roce 1934. Přípravy na stavbu pomníku probíhaly již od roku 1926, ale zpočátku jej komplikovaly spory mezi Tělocvičnou jednotou Sokol, která chtěla postavit pomník pro všechny padlé a katolickým farářem Janem Skyvou, který shromažďoval peníze pro stavbu pomníku pouze pro katolické vojáky. Nakonec zvítězila myšlenka prosazovaná Sokolem, kde byla soustředěna také většina místních legionářů. Jako autor pomníku byl původně zamýšlen Franta Úprka. Ten ovšem ještě před zadáním zakázky v roce 1929 zemřel. Vytvoření pomníku tak bylo zadáno pražskému akademickému sochaři Aloisi Bučánkovi (1897-1945 v koncentračním táboře Terezín). Stavbu pomníku finančně podpořila mimo jiné obec Velká, místní záložna, francouzský legionář Jan Psík (Velká č.p.161) a Tělocvičná jednota Sokol a její členové. Celkem se podařilo vybrat 12.000 Kč.
Základní symbolická myšlenka pomníku "Na úsvitu svobody", vyjadřuje vlastenectví a lásku místních obyvatel ke svému kraji a také úctu k padlým sousedům. Námětem pomníku je klečící žena, vdova, oblečená do nejsvátečnějších šatů, jež ukazuje malému chlapci, sirotkovi, 28. října 1918 krásu osvobozené vlasti.
Slavností odhalení pomníku, který nalezneme před obecním úřadem (dříve školou) proběhlo 19. srpna 1934.
Na památníku byla umístěna jména následujících padlých vojáků z I. světové války
- Hudeček Dušan, nar. 10.1.1896, student, ruský legionář, padl 2.7. 1917 u Zborova ve věku 21 let, pohřben v Cecové (Bratrská mohyla), Velká č.p.143,
- Janoška Metoděj, nar. 14.7.1894, rolník, ruský legionář, padl roku 14.7.1918 u Jekatěrinburgu ve věku 23 let, Velká č.p. 288,
- Žalmánek Pavel, nar. 10.10.1894, dělník v Americe, francouzský legionář, padl roku 1918 u Terronu ve věku 23 let, Velká č.p. 380,
- Hudeček Cyril, nar. 1.7. 1892, student medicíny, poručík, vojenský lékař, zemřel v Chersonu u Oděsy 4.11. 1918 na tyfus a chřipku, pochován tamtéž, Velká č.p. 143,
- Sup Jan, nar. 13.11.1891, student medicíny, poručík, zemřel 28.7.1916 u Kirlibaba, okr. Kimpolung, Bukovina (na pomezí dnešního Rumunska a Ukrajiny) Velká č.p. 293,
- Buzík Jan, nar. 15.12.1894, Velká č.p. 197,
- Čajka Jan, nar. 8.5. 1897, padl 2.11.1918 v údolí pod vesnicí Roco v Itálii, Velká č.p. 256,
- Čambal Martin, nar. 4.1.1873, 14.10.1917 prohlášen za mrtvého, Velká č.p. 211,
- Hromek Jiří, nar. 4.4.1880, padl 8.7. 1918 v zákopech u Mte. Pertico v Itálii, pochován v Itálii, Velká č.p. 269,
- Janás Jan, narozen 6.7.1890, padl 28.2.1917 v Uhrách, Velká č.p. 30,
- Janoška Tomáš, nar. 19.2.1882, padl 6.3.1915 u Jablonka, Halíč (dnešní Slovensko), Velká č.p. 38,
- Janoška Jan, nar. 12.6.1887, 15.9.1916 prohlášen za mrtvého, Velká č.p. 38,
- Janoš Jan, narozen 24.9.1884, padl 22.6.1916 u Zaturczy, Volyň, Velká č.p. 283,
- Kohút Jan, nar. 10.2. 1873, padl 17.6.1916, Monfalcone, Itálie, Velká č.p. 171,
- Krchák Jan, Velká č.p. 255,
- Kučera Jiří, Velká č.p. 175,
- Kuchyňka Martin, Velká č.p. 25,
- Lipár Jan, padl 1917, Velká č.p. 178,
- Migota Pavel, nar. 15.3.1895, zemřel 1.7.1918, Velká č.p. 55,
- Novák František, nar. 2.11.1879 padl 9.9. 1918 u velkostatku Alexeje Ivanoviče Karalkova - Dánská oblast v Rusku, Velká č.p. 307,
- Pavlátka Antonín, nar. 21.4. 1898, padl u Asiaga, provincie Vicenza, Itálie, 19.6.1917, Velká č.p. 44,
- Pavlinec Jiří, Velká č.p. 319,
- Pešek František, nar. 1896, padl 31.8.1915 v bitvě u Volyně, Rusko, Velká č.p. 237,
- Pešek Jan, nar. 16.1.1889, padl 30.8.1914 v Rusku, Velká č.p. 323,
- Pytel Jiří, nar. 21.8.1876, padl 3.5.1915 u vtoku Dunajce do Visly (dnešní Polsko), Velká č.p. 322,
- Rumíšek Tomáš, nar.19.7.1886, zemřel 13.9.1914 u "mrtvé Šance nedaleko Krupanji (dnešní Srbsko), Velká č.p. 82,
- Sekerka Jiří, nar. 1876, padl 27.7.1917 u Cejle v Dolním Štýrsku (dnešní Slovinsko), Velká č.p. 248,
- Spitz Jindřich, nar. 1896, padl 22.4.1917 u Volyně, Velká č.p. 290,
- Slovák Josef, padl 1915, Velká č.p. 195,
- Sťahlík Jan, padl 1914, Velká č.p. 63,
- Pospíšil Vojtěch, nar. 3.12.1886, 8.9.1918 prohlášen za nezvěstného, harmonikář, ruský legionář, Velká č.p. 99
- Sťahlík Martin, padl 1918, Velká č.p. 152,
- Sup František, nar. 1887, padl 24.4. 1917 u Klimkovskij, Rusko, Velká č.p. 293,
- Šácha Tomáš, Velká č.p. 304,
- Štefánek Jan, Velká č.p. 310, nar. 29.2.1888, padl 26.6.1915 - Ruské Polsko
dle historických záznamů padli také Štefánek Josef, nar. 1878, padl 26.10.1916
Štefánek Jiří, nar. 1878, padl 26.6.1915 - Ruské Polsko
Je pravděpodobné, že se jedná o nejasnosti v historických pramenech Vojenského ústředního archivu.
- Trn Jan, nar. 1.1.1892, 5.12.1916 prohlášen za mrtvého, Velká č.p. 253,
- Vrana Jaroslav, nar. 4.5.1896, Velká č.p. 12,
- Vrablc Jan, nar. 24.4.1892, padl na bojišti na hoře Monte Beretta, Itálie 22.10. 1918, Velká č.p. 105,
- Wiche (Vícha) František, padl 27.8.1915 u Sokalu, Velká č.p. 39,
- Zdeněk Pavel, nar. 13.3.1875, padl 14.9.1916 u Doberda, Itálie, Velká č.p. 236,
- Žalmánek Pavel st., nar. 2.5.1872, 21.10. 1915 prohlášen za mrtvého, Velká č.p. 297,
- Haas Ervín, nar. 18.8.1887, zemřel 8.7.1915 v Rudolfově nemocnici ve Vídni, pohřben na židovském hřbitově ve Vídni, Velká č.p. 329.
Z dochovaných pramenů také víme o legionářích, kteří se z první světové války vrátili domů.
- Hudeček Jan, ekonom, ruský legionář, Velká č.p.143,
- Hudeček Jaroslav, nar. 18.4.1885, učitel, francouzský legionář, Velká č.p. 143,
- Hudeček Jiří, inženýr, ruský legionář, Velká č.p. 143,
- Barták Klement, nar. 21.4.1886, sedlář, italský legionář
- Buzík Jan, dělník, nar. 20.9.1874, italský legionář, Velká č.p. 36,
- Čajka Josef, nar. 6.2.1900, rolník, francouzský legionář, Velká č.p. 74,
- Čajka Jan, nar. 3.10.1886, rolník, ruský legionář
- Janoška Martin, nar. 12.7.1884, rolník, ruský legionář
- Kohút Josef, nar. 6.4.1886, rolník, italský legionář, Velká č.p. 213,
- Konečný Jaroslav, 3.10.1982, košíkář, ruský legionář, Velká č.p. 332
- Migota Josef, nar. 3.12.1894, rolník, italský legionář, Velká č.p. 72,
- Pavliska Jan, nar. 21.3.1884, učitel, ruský legionář, Velká č.p. 102,
- Psík Jan, nar. 19. 2.1898, dělník, francouzský legionář, Velká č.p. 161,
- Psík Jiří, nar. 20.11.1892, truhlář, Velká č.p. 161,
- Petřík Martin, rolník, italský legionář, Velká č.p. 134,
- Sekerka Pavel, nar. 8.2.1891, rolník, ruský legionář, Velká č.p. 91,
- Slovák František, nar. 25.11.1981, krejčí, ruský legionář, Velká č.p. 226,
- Šťastný František, nar. 28.2.11896, rolník, ruský legionář, Velká č.p. 273,
- Tomčala Jan, nar. 9.11.1889, nástrojař, ruský legionář, Velká č.p. 84,
- Tomčala Cyril, nar. 2.7.1895, rolník, ruský legionář, Velká č.p. 84,
- Tomčala František, nar. 16.10.1894, rolník, ruský legionář, Velká č.p. 267,
- Tomešek František, nar. 26.12.1896, rolník, ruský legionář, Velká č.p. 62,
- Vachún Jan, nar. 28.10.1986, rolník, italský legionář, Velká č.p. 117.
Data čerpaná pro tento článek pochází převážně z vojenských archivů, které však trpí velkou chybovostí zejména v datumech. Článek bude tedy postupně aktualizován studiem dalších historických pramenů.
Tito a mnoho dalších se zasloužili za to, že jsme měli možnost vytvořit samostatný Československý stát. Čest jejich památce.
Na pomníku byly po druhé světové válce doplněna jména padlých během této války. Ty však nejsou předmětem článku.