Lékař němé tváře MVDr. Josef Ovečka

MVDr. Josef Ovečka (24.3.1925 - 15.2.1997)

Třetím lékařem, který v minulosti žil ve Školní ulici byl MVDr. Josef Ovečka, o němž majstr Jožena Kubík pro jeho lidský přístup a celoživotní lásku k přírodě a zvířatům prohlásil, že je "doktor němé tváře".

Rod doktora Josefa Ovečky pocházel ze zemědělské rodiny v Litenčicích. Již zde se tak formoval jeho vztah k přírodě a zvířatům. V 50. letech však byl jejich majetek znárodněn. Po maturitě na gymnáziu v Kroměříži nastoupil nejdříve studium lesnické fakulty Mendlovy zemědělské univerzity v Brně a teprve později přestoupil na Vysokou školu veterinární v Brně.

Své první místo po dokončení studií získal ve Veselí nad Moravou na veterinární správě, která sídlila na místním zámku. Jednalo se však spíše o kancelářskou práci. Doktora Ovečku to však lákalo do terénu k živým tvorům. A tak byl 5.9.1951 jmenován obvodním zvěrolékařem pro region Horňácka. Svou kancelář měl ve starých "německých barácích", které stály v místech, kde se dnes nachází sportovní hala. Na výjezdy jezdil s doktorem Ovečkou také hrobník pan Lukeš jako jeho asistent, který také řešil uhynulá zvířata.

Doktor Ovečka byl velmi hodný a citlivý člověk, který se dobře dokázal vžít do situace lidí na Horňácku, pro která byla koza, kráva nebo kůň důležitým zdrojem obživy. Snažil se pro ně proto vždy udělat to nejlepší, co bylo v jeho silách. Prostým lidem a jejich zvířatům byl k dispozici sedm dní v týdnu, 24 hodin denně, což se však následně promítlo také do jeho zdravotního stavu. Problémy se srdcem také způsobily jeho smrt.

Velmi těžce naopak snášel podmínky, které měly zvířata ve velkokapacitních chovech v místních zemědělských družstvech, kde péče o zvířata nebyla z nejlepších.

Po svém umístění do Velké se sem brzy přestěhoval i s celou rodinou. Manželka Květoslava (19.9.1929 - 22.5.2021) se stala učitelkou a později ředitelkou závodní mateřské školky a jeslí, která byla zřízena při podniku Rudý říjen (dnes Kordárny plus a.s.), synem Josefem, praktickým lékařem pro dospělé, který žije v Lipově a dcerou Jarmilou, která učila rovněž v místní mateřské školce. Lásku k přírodě po otci zdědily také jeho děti. Doma vždy měli králíky, slepice, psa, ale také vycvičenou slepici, která s něma sdílela i domácnost.

Dlouholeté přátelství jej pojilo také s legendárním zpěvákem Lubošem Holým, který u něj zahajoval svou veterinární praxi. Kromě lásky k folkloru jej spojovala také záliba ve vaření.

Příroda byla celý jeho život, velmi jej přitahovalo i lesnictví. Stal se nimrodem, ale úcta k životu mu bránila zvířata střílet. Aby se přiblížil přírodě pořídil si ve Filipově chatu Jarmila, kde se často odreagovával při přípravě dřeva na zimu.

Geny lékaře, se v rodu Ovečků dědí i v dalších pokoleních. Vnuk Jiří navázal na praxi svého otce Josefa a stal se lékařem pro dospělé. V medicíně slaví velké úspěchy také další pravnuk Josefa Ovečky Martin Kaleta, který se již jako student Purkyňova gymnázia ve Strážnici odborně zabývá problematikou mozkové mrtvice, konkrétně subarachnoidálním krvácením na Anatomickém ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, za které obdržel významné ocenění pro mladé české vědce České hlavičky 2021. V budoucnu by rovněž chtěl studovat medicínu a jednou zachraňovat životy jako lékař.

Dle vzpomínek MUDr. Josefa Ovečky a Martina Kuchyňka zapsal Lukáš Pachl