Kříž na "Karnáči"

Při výjezdu z Velké směrem na Louku vidíme vlevo, kousek od silnice kamenný kříž. Kříž byl vztyčen v roce 1926. Od roku 2015 je v majetku obce Velká nad Veličkou.

Kříž byl vyroben kameníkem Bohumilem Beckem ze Strážnice, který pocházel z proslulé kamenosochařské rodiny, jejichž díla najdeme na mnoha místech na Moravě (např. Kroměříž, Vyškov, Chropyně, Prostějov, Uherské Hradiště).

V přední části podstavce kříže nalezneme nápis "Otče v ruce Tvé poroučím ducha svého".

V zadní části podstavce, pak kromě datace vzniku kříže, nápis "Ku cti a chvále Boží věnovali Josef a Kateřina Migotovi. Z textu se tak dozvídáme, že donátory kříže byl Josef Migota (nar. 1874), z č.p. 72, který byl italským legionářem I. světové války a následně poštovním poslem ve Velké a jeho žena Kateřina, nar.21.3.1879, za svobodna Lipárová.

Lokalita, kde je kříž umístěn, je označována jako "Karnáč" nebo "Na Karnáči". Odkud se však vzalo toto nezvyklé jméno.

Začátkem 18. století byla Velká cílem opakovaných útoků Kuruců, loupeživých protihabsburských band z Uher. Z této doby (1705) pochází také označení Strážné húrky, která se stala součástí soustavy strážních bodů, které měly varovat místní obyvatelstvo před jejich nájezdy. Právě v té době měla být ve Velké zřízena ochranná vojenská jednotka, které velel francouzský důstojník. Jednou jel z Lipova do Velké svatební průvod. Dokonce se zachovalo jméno ženicha - nějaký Kaňourek. Mezi Loukou a Velkou za Žilkovým mlýnem, kde stávala planá hruška, Kuruci svatbu přepadli, téměř celý svatební průvod pobili a povraždili. Jen dvěma svatebčanům se podařilo utéct do Velké, kde veliteli ochranné jednotky oznámili, co se stalo. Francouzský důstojník se svými vojáky hned přijeli na místo neštěstí, ale bylo již pozdě. Když uviděl ten masakr, řekl: "Carnage". To francouzsky znamená krveprolití. A od té doby tomuto místu lidé říkají "Karnáč".

Jiná verze příběhu, ta méně romantická, však naopak poukazuje na možnou krutost francouzského vojska. Francouzská armáda se po bitvě u Slavkova(1805) dostala i na území Horňácka a zde se snažila od místních rolníků získat dobytek a jídlo pro svou vlastní potřebu. To se ale zcela jistě nemuselo setkat s pochopením místních obyvatel a mnohdy vyústilo v krveprolití.

V této lokalitě se v minulosti prý nacházela studánka a u ní starý dřevěný kříž, který byl následně nahrazen tím současným. Lokalita je jako "Karnáč" prokazatelně označována více než 100 let. Již Matúš Béňa, jeden ze spoluzakladatelů "Suchovské republiky", umístil ve svém herbáři z roku 1914 nález rozrazilu do příkopy u Karnáče.

Jako Karnáč je nazvána i jedna z velických organizací Zahrádkářského svazu.

S pojmem "karnáč" se můžete setkat i v jiné souvislosti. Karnáč (garnatch, garnach) byl teplý vlněný svrchní kabát podšitý kožešinou, který se nosil v raném středověku.